Z výzkumu: Rozšíření EU na východ a změny v cílení východní politiky

Po eskalaci konfliktu ve východní Evropě získala role zemí střední a východní Evropy v Evropské unii pravděpodobně na větším významu než kdy dříve. Náš vědecký tým nadále zkoumá aktuální téma členství v EU z různých úhlů. DUBSKÝ, KOČÍ a VOTOUPALOVÁ (2024) publikovali v časopise Politics and Governance článek, ve kterém diskutují rozšíření EU v roce 2004 o země střední a východní Evropy a jeho dopad na iniciativu Východního partnerství (Eastern Partnership, EaP).

Ve své studii analyzují autoři diskurz Pobaltských (Estonska, Litvy a Lotyška) a středoevropských zemí (Polska, Česka, Maďarska a Slovenska) a porovnávají ho s diskurzem Německa, Francie a evropských institucí, přičemž se zaměřují na pohled na iniciativu EaP v letech 2009-2022. Velký důraz je v něm kladen na podporu a solidaritu vůči východním partnerům mezi novými členskými státy. Diskurz nových členských zemí odráží zájem sdílet zkušenosti z procesů transformace a rozvíjet demokratické hodnoty. Pohled na roli a vliv Ruska se mezi nimi ale do jisté míry liší.

Přestože mohly mít země střední a východní Evropy z počátku omezený vliv v EU, autoři se domnívají, že nové členské země významně ovlivnily postoj EU k jejím východním sousedům, a to i prostředním iniciativy EaP. Tento “východnější” pohled na politiky EU přináší ale také jistá úskalí. Příslušná diskuze je dostupná z: https://www.cogitatiopress.com/politicsandgovernance/article/view/7464/3582