Štítek: Z výzkumu

Proč nerovnost ztěžuje spolupráci

Co se stane s důvěrou a spoluprací, když obě strany nemohou získat stejně? Tato otázka je ústředním bodem nového experimentu Alessandra Stringhiho, výzkumníka z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, publikovaného v časopise Games and Economic Behavior. V průběhu dějin společenských věd se nespočet myslitelů a badatelů zabývalo mechanismy důvěry, spravedlnosti a poctivosti v […]

Proč nerovnost ztěžuje spolupráci

Co opravdu funguje proti dezinformacím? Výzkum překvapil i samotné autory

Nová odborná studie, na níž se podílela doktorandka Národohospodářské fakulty VŠE Berenika Tužilová, přináší důležité poznatky o tom, jak snižovat důvěru lidí v nepravdivé a manipulativní informace. Výzkum ukazuje, že nejúčinnější obranou je věcná oprava dezinformací poté, co se s nimi lidé setkají. Dezinformace představují stále výraznější problém, který ovlivňuje veřejnou diskusi i rozhodování lidí. […]

Co opravdu funguje proti dezinformacím? Výzkum překvapil i samotné autory

Paternalismus a jeho meze: Kdy lze rozhodovat za druhé?

Ekonomická teorie se dlouhodobě ptá, zda lze rozhodovat za druhého tak, aby to skutečně bylo v jeho vlastním zájmu. To je jádro paternalismu: za jakých podmínek lze ospravedlnit zásah do cizího rozhodování ve jménu jeho blahobytu. Paternalismus může mít různé podoby – od rodičovské péče až po zásahy státu. Z analytického hlediska však jde stále […]

Paternalismus a jeho meze: Kdy lze rozhodovat za druhé?

Když zaměstnanci mlčí: tichý signál problémů na pracovišti

Představte si situaci: zaměstnanec vidí problém, má nápad na zlepšení, ale nic neřekne. Ne proto, že by se bál, ale protože má pocit, že to stejně nemá smysl. Místo toho si pak postěžuje kolegům u kávy.  Jde o poměrně běžný jev, který má dokonce své vlastní pojmenování – mlčení ze zmaru. Firmy za něj často platí vyšší fluktuací, horší atmosférou i […]

Když zaměstnanci mlčí: tichý signál problémů na pracovišti

Proč studenti opouštějí vysoké školy? Klíčem jsou výsledky, nikoliv demografie

To, že přibližně polovina studentů bakalářské studium nedokončí, je problém, se kterým se potýkají univerzity po celém světě. Pro školy to znamená finanční ztráty, pro společnost pak nevyužitý potenciál na trhu práce. Lze ale dopředu poznat, kdo ze studia odejde, a včas mu podat pomocnou ruku? Výzkum Petra Berky a Luboše Marka z Fakulty informatiky a […]

Proč studenti opouštějí vysoké školy? Klíčem jsou výsledky, nikoliv demografie

Univerzity a startupy bez hranic: projekt ZEEUS propojuje Evropu a Afriku

Co kdyby univerzity nebyly jen místem, kde se předávají znalosti, ale také místem, kde vznikají konkrétní řešení globálních problémů? Právě tímto směrem se vydává mezinárodní iniciativa ZEEUS, která propojuje akademické prostředí s podnikáním a udržitelností.  Univerzity jako motor změny   Mezinárodní projekt ZEEUS si klade ambiciózní cíl: proměnit univerzity v aktivní hráče v oblasti inovací a podnikání. Klíčovou roli přitom […]

Univerzity a startupy bez hranic: projekt ZEEUS propojuje Evropu a Afriku

Co dělá turistickou destinaci skutečně konkurenceschopnou?

Proč jsou některé turistické destinace dlouhodobě úspěšné, zatímco jiné začnou časem narážet na problémy – přetížení turisty, nespokojené obyvatele nebo ztrátu atraktivity? Odpověď se přitom často hledá v jednotlivých faktorech, jako jsou kvalita služeb, marketing nebo počet návštěvníků. Nový výzkum ale ukazuje, že takový pohled může být nedostačující.  Otázka konkurenceschopnosti turistických destinací se řeší už více než třicet […]

Co dělá turistickou destinaci skutečně konkurenceschopnou?

Kdo v mládí zažil období nejistoty, může být v dospělosti méně tolerantní

Kde a hlavně jak se nám žije má zásadní vliv na to, jak se chováme k ostatním a jaké společenské názory zastáváme. Na tom asi není až tak nic překvapivého. Zajímavé a mnohdy překvapivé závěry ale dostaneme v okamžiku, kdy začneme hledat souvislosti mezi určitými socio-ekonomickými parametry a konkrétními náladami ve společnosti. Vede vyšší míra politické […]

Kdo v mládí zažil období nejistoty, může být v dospělosti méně tolerantní

Proč někteří recenzenti zamítají více článků než jiní?

Publikovat v prestižním vědeckém časopise není jednoduché. V oboru managementu se míra zamítnutí běžně pohybuje mezi 90 a 95 %. Co ale rozhoduje o tom, zda recenzent doporučí článek přijmout, nebo zamítnout?   Na začátku si autoři studie On the determinants of journal rejection rates: Evidence from the Journal of Financial Economics kladli jednoduchou otázku: „Občas se s kolegy zamýšlíme nad tím, zda je lepší dostat juniorního, nebo seniorního recenzenta,“ uvádí spoluautor studie Pavel Král z […]

Proč někteří recenzenti zamítají více článků než jiní?