„Nejlevnější energie nemusí být nejlepší.“ Rozhovor s prof. Teplým o férovém energetickém trhu a ochraně spotřebitele.

Energetická gramotnost se těžko definuje, její nedostatek se však v rozhodování domácností projevuje velmi zřetelně, říká prof. PhDr. Petr Teplý, Ph.D., ředitel Institutu udržitelných financí FFÚ VŠE. V rozhovoru vysvětluje, proč výběr dodavatele energií není pouze otázkou ceny, ale také férovosti trhu, ochrany spotřebitele a schopností domácností rozhodovat se informovaně.

1. V posledních letech se hodně mluví o cenách energií, ochraně spotřebitele a udržitelnosti. Vy se těmto tématům věnujete v rámci Institutu udržitelných financí FFÚ VŠE. Jak spolu souvisejí udržitelné finance a energetická gramotnost domácností? 

2. Institut udržitelných financí (IUF) často představujete jako „ESG start-up VŠE“. Jak se tento přístup promítá do energetických projektů, které řešíte? 

O Institutu udržitelných financí (IUF) jsem už v roce 2023 mluvil jako o „ESG start-upu VŠE“ – tedy o dynamickém institutu, který propojuje akademický výzkum v oblasti ESG s praktickými problémy firem, regulátorů, státu i domácností. Nechceme dělat výzkum pouze do šuplíku; chceme přinášet nástroje využitelné v praxi. 

Energetika je v tomto ohledu ideální oblast. Jde o ekonomicky významnou, společensky citlivou a regulatorně složitou oblast s obrovským dopadem na udržitelnost. Snažíme se proto přispět k tomu, aby se o energetice rozhodovalo na základě dat a aby informace byly srozumitelné také spotřebitelům. 

3. Jedním z vašich projektů je Energetický kompas 2026. Na jakém principu funguje? 

Energetický kompas 2026 vychází z jednoduché myšlenky: při výběru dodavatele energií nestačí sledovat jen cenu. Nejnižší cena nemusí automaticky znamenat nejlepší nabídku. Domácnost ve skutečnosti řeší více otázek. Co kupuji? Od koho to kupuji? A jak se o mě dodavatel postará, když budu potřebovat něco vyřešit? Energetický kompas hodnotí energetické produkty ve třech pilířích: Produkt, Dodavatel a Zákaznický servis. Podrobněji jeho metodiku a první výsledky představíme na Energetickém Summitu VŠE 18. září 2026. 

4. Jak se do přípravy metodiky promítl spotřebitelský výzkum IPSOS? 

Výzkum IPSOS z června 2026 byl pro nás důležitý, protože jsme nechtěli metodiku stavět pouze expertně od stolu. Ve spolupráci se společností Savings Tech Lab s.r.o. jsme chtěli zjistit, co spotřebitelé skutečně považují za důležité při výběru dodavatele energií. Výsledky ukázaly, že cena je samozřejmě zásadní, ale není jediná. Velmi vysoko se umístilo také finanční zdraví dodavatele, možnost řešit věci přes web nebo mobilní aplikaci, existence více komunikačních kanálů a rychlost reakce zákaznického servisu. To potvrzuje, že domácnosti už energetickou nabídku nevnímají čistě jako cenu za megawatthodinu, ale také jako službu a vztah s dodavatelem. 

5. Druhým projektem je CONOS. Čím se v rámci projektu zabýváte? 

CONOS je interdisciplinární projekt zaměřený na otázky nerovností a otevřené společnosti. Z pohledu našeho výzkumu je zajímavý tím, že umožňuje propojit ekonomii, behaviorální přístup a experimentální metody. 

V oblasti energetické gramotnosti spolupracuji se Štěpánem Bahníkem a Štěpánem Šandou z FPH VŠE a s Evou Horváthovou z Institutu ekonomických studií FSV UK. Společně se zaměřujeme na to, jak lidé skutečně pracují s informacemi při rozhodování o energiích. Nezajímá nás tedy jen to, co lidé v dotazníku říkají, že je pro ně důležité, ale především jak se skutečně rozhodují v konkrétní volbě, když jim předložíme různé typy informací, různé formulace smluvních podmínek nebo různé podoby srovnání nabídek. 

Experimentální přístup nám umožňuje testovat, zda určitá forma informace spotřebiteli opravdu pomůže, nebo ho naopak zahltí. Tématu se bude věnovat také workshop, který se uskuteční 17. září 2026 na Institutu ekonomických studií FSV UK. 

6. Můžete uvést příklad otázky, kterou takový experiment řeší? 

Typická otázka je: pomůže domácnosti jednoduché skóre, barevné označení nebo srozumitelný souhrn parametrů k lepšímu rozhodnutí? Současně můžeme sledovat, zda se lidé i přes doplňující informace nadále rozhodují především podle nejnižší ceny nebo známé značky. 

Z pohledu výzkumu je velmi zajímavé sledovat rozdíl mezi deklarovanou a skutečnou volbou. V dotazníku lidé často řeknou, že sledují stabilitu dodavatele, sankce nebo kvalitu servisu. V experimentu ale můžeme testovat, zda tyto informace opravdu ovlivní jejich rozhodnutí, když stojí proti ceně. 

7. Jak se tyto dva projekty, Energetický kompas a CONOS, vzájemně doplňují? 

Energetický kompas je praktický nástroj, je to produkt smluvního výzkumu. Snaží se dát spotřebiteli jednoduchý rámec: dobrá nabídka není jen levná nabídka, ale kombinace férové ceny, stabilního dodavatele a dostupného servisu. CONOS nám naopak pomáhá výzkumně testovat, jak lidé informacím rozumějí a jak na ně reagují. Jedná se o produkt základního výzkumu. Jeden projekt tedy míří k metodice a praxi, zatímco druhý k hlubšímu pochopení rozhodování spotřebitelů. 

8. Jak do toho zapadá udržitelnost? Někdo by mohl říct, že ochrana spotřebitele je spíš sociální téma než environmentální. 

Udržitelnost nevnímám pouze jako environmentální téma. V energetice se velmi výrazně propojují environmentální, sociální i institucionální aspekty. Energetická gramotnost souvisí zejména s férovostí trhu, ochranou spotřebitele, kvalitou informací, důvěrou v instituce a odpovědným chováním dodavatelů. 

Pokud domácnosti nerozumí energetickému trhu, mohou dělat nevýhodná rozhodnutí. Energetická transformace bude dlouhodobě fungovat pouze tehdy, pokud bude nejen technologicky a ekonomicky proveditelná, ale také srozumitelná a důvěryhodná pro domácnosti a firmy. Proto energetickou gramotnost považuji za důležitou součást širší debaty o udržitelnosti. 

Širší pohled na udržitelnost a ESG dlouhodobě rozvíjíme v IUF, například na 4. ESG Summitu FFÚ VŠE, který se v červnu 2026 věnoval regulaci finančních a energetických trhů v kontextu ESG. 

9. Co podle Vás ukázala energetická krize v letech 2021 – 2022 českým domácnostem? 

Především to, že energie nejsou samozřejmostí. Smlouva na elektřinu nebo plyn není pouhý administrativní dokument, ale ekonomické rozhodnutí s reálnými dopady na rozpočet domácnosti. 

Zároveň se ukázalo, že mnoho lidí se orientuje podle záloh, přeplatku nebo známé značky, ale ne vždy podle skutečné ceny a smluvních podmínek. To není kritika spotřebitelů. Energetický trh je složitý a běžná domácnost nemůže neustále sledovat všechny parametry. Právě proto potřebujeme srozumitelné, důvěryhodné a nezávislé nástroje, které výběr usnadní. 

10. Jakou roli by v těchto tématech měla hrát VŠE? 

VŠE by měla nabízet nezávislou odbornou platformu. Máme schopnost propojovat akademickou kvalitu s praktickou relevancí. To je přesně role, kterou by univerzita měla v oblasti udržitelnosti a společenských výzev hrát. IUF se snaží být místem, kde se potkává akademická sféra, soukromý sektor a veřejná správa (tj. aplikujeme princip trojité šroubovice). Energetika, finance a ESG nejsou oddělené světy; naopak se stále více propojují. VŠE má velmi dobrou pozici k tomu, aby do této debaty přinášela data, analytické metody, ekonomické souvislosti a nezávislý odborný pohled. 

11. A osobně – proč Vás toto téma baví? 

Protože energetika propojuje několik světů, které mě dlouhodobě zajímají: finance, riziko, regulaci, udržitelnost a praktický dopad výzkumu. A také proto, že výsledek může být srozumitelný i pro člověka mimo akademii. 

Udržitelnost a ESG navíc nevnímám jen jako výzkumné nebo profesní téma, ale i jako něco velmi osobního. Snažím se ji přirozeně vysvětlovat i svým dětem ve školním věku, Sandře a Jirkovi. Například na tom, jak doma šetříme energii, proč přemýšlíme o spotřebě nebo proč je důležité rozumět tomu, odkud energie pochází a kolik skutečně stojí. Právě proto mě energetická gramotnost baví. Není to abstraktní akademický koncept, ale téma, které se promítá do každodenního života domácností. 

Prof. PhDr. Petr Teplý, Ph.D. 

Prof. Petr Teplý je ředitelem Institutu udržitelných financí Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze a působí na Katedře bankovnictví a pojišťovnictví na stejné fakultě. Odborně se zaměřuje na udržitelné finance, ESG, finanční gramotnost, spotřebitelské rozhodování, bankovnictví, řízení rizik, regulaci a ochranu spotřebitele; nově se věnuje také energetické gramotnosti. Ve své práci propojuje akademický výzkum s praktickými tématy veřejného a soukromého sektoru. V rámci IUF se věnuje zejména projektům na pomezí financí, udržitelnosti a spotřebitelského rozhodování.