Zdravotnické a pedagogické profese jsou páteří společnosti. A přitom kolabují, varuje vědecká studie.

Z výzkumu

Stárnutí společnosti není jen sociálním fenoménem. Zásadně promění i to, kdo se o nás v budoucnu postará. Jak bude vypadat český trh práce v roce 2030? Nedávná studie z Vysoké školy ekonomické přináší odpověď. Tým výzkumníků – Ph.D. Michaela Jirková, doc. Petr Mazouch a prof. Jakub Fischer – zkoumal budoucnost pěti netržních profesí: všeobecných sester, lékařů, učitelů a pracovníků veřejné správy. A jaký je výsledek? Kritický nedostatek pracovníků, který může vážně ohrozit dostupnost základních veřejných služeb.

Stárnutí populace má dvojí efekt – zvyšuje poptávku po určitých službách a zároveň snižuje počet lidí, kteří je mohou poskytovat. Jinými slovy, potřebujeme více péče, ale zároveň máme méně lidí, kteří ji mohou poskytovat.

Krize v bílých pláštích: Kdo zachrání české zdravotnictví?

Všeobecné sestry, porodní asistentky, záchranáři, radiologičtí asistenti a další zdravotníci – ti všichni jsou dnes nedostatkovým „zbožím“ na trhu práce. Na českém trhu práce například působí zhruba 80 000 všeobecných sester, což z nich činí klíčovou skupinu pro fungování zdravotnictví. A přitom měla v roce 2023 všeobecná sestra v průměru 48,2 roku, dětská sestra dokonce 53,1 roku.

Až 18 % všech úvazků všeobecných sester a 27 % dětských sester zároveň zajišťují osoby starší 60 let. To znamená, že nás čeká výrazná vlna odchodů do důchodu už v průběhu několika let.

Studie ukazuje, že do roku 2030 bude v České republice chybět více než 5 000 všeobecných sester. Řešení? Zvýšit počet absolventů oboru ze současných 1 600 na 3 450 ročně. K tomu je však třeba přijímat až 5 200 studentů ročně – tedy dvojnásobek dnešního stavu.

Nejde jen o sestry – i další zdravotnické profese jsou v ohrožení

Záchranáři jsou ti, kteří budou chybět jako první, a to v kritických situacích – při nehodách, zástavách srdce či přírodních katastrofách. Jejich připravenost a profesionalita přitom rozhoduje o přežití. Paradoxně právě oni nyní chybějí v systému nejvíce. Po ukončení výuky tohoto oboru na vyšších odborných školách v roce 2019 totiž vznikla pětiletá mezera ve vzdělávání. Výpadek tvoří aktuálně přibližně 700 chybějících absolventů.

Radiologie pod tlakem: Přístroje máme, ale kdo s nimi bude pracovat?

Zdravotnictví se čím dál více opírá o moderní diagnostiku – CT, magnetická rezonance a rentgenová vyšetření se stala běžnou součástí péče. Ale radiologičtí asistenti, kteří s těmito přístroji pracují, jsou dnes na trhu práce velmi nedostatkoví. Podle predikcí může být už v průběhu 10 let ohroženo až 21 % kapacit v této profesi.

Ambulance bez lékařů: Stárnutí ohrožuje základní péči

Počet lékařů v důchodovém věku roste. Nejvíce ohrožen je provoz ambulancí, kde je více než 40 % lékařů starších 60 let. Největší problémy jsou v pohotovostní službě a v pediatrii. Kritická je situace v dětské a dorostové psychiatrii. Počet studentů medicíny byl sice již před lety výrazně navýšen, což povede od roku 2025 k nárůstu absolventů, i tak to ale nemusí stačit.

Ročně absolvuje přibližně 1 400 studentů medicíny. Rostoucí počet absolventů sice pokryje odchody lékařů do důchodu, ale nepokryje očekávaný nárůst poptávky po zdravotní péči vlivem stárnutí populace. Potřebujeme nejen více absolventů, ale hlavně jejich lepší rozmístění v regionech tam, kde jsou nejvíce potřeba.

České školství rovněž stárne a bojuje s nedostatkem kvalifikovaných učitelů

S podobnou situací se potýká i české školství – čtvrtina učitelů je starší 55 let. Průměrný věk učitele v roce 2023 byl 46 let – v MŠ 45 let, v ZŠ 46 let, v SŠ 48 let, ve VOŠ 47,7 let a v ZUŠ 45,9 let.

Hlavním problémem školství je dále nedostatek kvalifikovaných učitelů. Výrazný nedostatek odborně způsobilých učitelů je ve výuce fyziky, informačních a komunikačních technologií a cizích jazyků, zejména angličtiny. Na druhém stupni základních škol je situace nejkritičtější právě ve fyzice, kde pouze 70 % vyučovacích hodin zajišťuje aprobovaný učitel.

Obce a magistráty čeká vlna odchodů do důchodu, mladé lidi ale státní správa neláká

S trendem stárnutí se potýká i státní správa. Už v roce 2020 byl průměrný věk pracovníků ve státních institucích 46,5 roku. Na první pohled to nemusí být dramatické, ale věková struktura ukazuje vážný problém: lidé do 30 let tvoří jen 8 % zaměstnanců. Státní správa mladé lidi neláká. Důsledkem toho je, že například třetina pracovníků na malých obecních úřadech je starší než 55 let. V nejmenších obcích je situace nejvážnější – téměř polovinu zaměstnanců bude nutné v příštích 15 letech vystřídat.

Co dál s netržními profesemi?

Zvýšení atraktivity profesí ve školství či zdravotnictví není jen otázkou platů, ale i celkových pracovních podmínek a rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. Vědět totiž, že budeme potřebovat více zdravotníků a učitelů, nestačí. Je nutné mít konkrétní plán, jak je získat a udržet.

Takový plán však nemůže být jen souborem čísel a tabulek. Musí vznikat ve spolupráci škol, univerzit, zaměstnavatelů, státu i odborníků z praxe. Je třeba budovat systém, který mladé lidi nejen přivede ke studiu pedagogiky či zdravotnických oborů, ale také je přesvědčí, že jejich práce bude mít dlouhodobý smysl, stabilitu a spravedlivé ohodnocení.

Klíčové kroky řešení zahrnují:

modernizaci vzdělávání – využití nových technologií, větší zapojení praxe během studia a rozvoj celoživotního vzdělávání,

cílenou podporu regionů s největším nedostatkem odborníků,

flexibilní formy práce, které umožní sladit profesní a rodinný život.

Budoucnost českého školství, zdravotnictví i celé veřejné správy tak bude záviset na tom, zda dokážeme tyto změny uskutečnit včas – a ukázat mladé generaci, že právě zde mohou najít své místo i smysluplnou kariéru.