Co opravdu funguje proti dezinformacím? Výzkum překvapil i samotné autory

Nová odborná studie, na níž se podílela doktorandka Národohospodářské fakulty VŠE Berenika Tužilová, přináší důležité poznatky o tom, jak snižovat důvěru lidí v nepravdivé a manipulativní informace. Výzkum ukazuje, že nejúčinnější obranou je věcná oprava dezinformací poté, co se s nimi lidé setkají.

Dezinformace představují stále výraznější problém, který ovlivňuje veřejnou diskusi i rozhodování lidí. Právě na tuto oblast se zaměřuje nová odborná studie Timing Matters: The Effects of Prebunking Versus Debunking on Trust in Disinformation. Výzkum porovnává dva přístupy k omezování vlivu nepravdivých informací: preventivní vysvětlení před jejich šířením a následnou věcnou opravu po setkání s nimi.

“Šírenie dezinformácií predstavuje významnú spoločenskú výzvu, ktorú podľa prieskumu vníma ako problém aj väčšina obyvateľov Slovenska. V súčasnosti je tento jav zosilnený zmenami v mediálnom prostredí, najmä na sociálnych sieťach, kde sa dôraz presúva od informovania k upútaniu pozornosti. Náš výskum naznačuje, že efektívne vyvracanie dezinformácií si vyžaduje vhodne zvolenú intervenciu, a to nielen z hľadiska obsahu, ale aj načasovania,” uvedla Berenika Tužilová z Katedry ekonomie Národohospodářské fakulty.

Co funguje lépe: prevence, nebo oprava?

Na studii spolupracovali Matej Lorko z Podnikohospodářské fakulty VŠE, Vladimíra Čavojová z Ústavu experimentálnej psychológie SAV, Jakub Šrol z Ústavu experimentálnej psychológie SAV, Richard Priesol z Inštitútu finančnej politiky a Paulína Jalakšová z Fakulty sociálnych a ekonomických vied UK. Výsledky čtyř experimentů s více než třemi tisíci účastníky ukázaly, že věcná oprava nepravdivých informací funguje dlouhodoběji a spolehlivěji než pouhé preventivní varování. Výzkum se zaměřil na dezinformace spojené s rusko-ukrajinskou válkou i s dalšími politickými tématy, klimatem a zdravím.

“Experiment sme najprv testovali počas cvičení z Behaviorálnej ekonómie na mojich študentoch v Bratislave. Prekvapilo nás, že korekcia bola výrazne úspešnejšia ako prevencia. Podobné výsledky sme však následne našli aj na troch rôznych reprezentatívnych vzorkách, takže sa zdá, že tieto efekty sú pomerne robustné,” uvedl Matej Lorko z Katedry manažerské ekonomie na Podnikohospodářské fakultě VŠE.

Výsledky překvapily i samotné výzkumníky

Výzkum zároveň ukázal, že se nepotvrdily obavy z takzvaného backfire efektu, tedy že by oprava dezinformace vedla u některých skupin k ještě silnější víře v nepravdivé tvrzení. Autoři však upozorňují, že vyvracení mylných informací může vést i k větší celkové opatrnosti, takže lidé po opravách méně důvěřují nejen nepravdivým, ale částečně i pravdivým výrokům.

Národohospodářská fakulta VŠE dlouhodobě podporuje zapojení doktorandů do mezinárodního výzkumu a odborné spolupráce. Účast Bereniky Tužilové na této studii potvrzuje, že mladí výzkumníci fakulty přispívají k aktuálním tématům s významným společenským dopadem.

Publikace: Lorko, M., Čavojová, V., Šrol, J., Priesol, R., Jalakšová, P., & Tužilová, B. (2026). Timing Matters: The Effects of Prebunking Versus Debunking on Trust in Disinformation. Personality & social psychology bulletin, 1461672251411571. Advance online publication. https://doi.org/10.1177/01461672251411571