Průlom v sociálním podnikání: Poznatky z oceněného výzkumu Lorraine M. Uhlaner

Role institucí při podpoře sociálního podnikání je velmi diskutovaným tématem. Lorraine M. Uhlaner, Ph.D., členka fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE), společně se spoluautory Ute Stephan a Christopherem Stridem, se zabývá touto problematikou ve své studii z roku 2015 s názvem Institutions and Social Entrepreneurship: The Role of Institutional Voids, Institutional Support, and Institutional Configurations. Tento výzkum získal prestižní ocenění JIBS Decade Award, které  je udělováno nejvlivnějšímu článku publikovanému v časopise Journal of International Business Studies (JIBS) za posledních deset let. Oceňovaný článek přibližuje klíčové poznatky výzkumu, jejich dopady na politiku a vyvíjející se prostředí sociálního podnikání.

Inspirace k výzkumu

Cesta Lorraine M. Uhlaner k prozkoumání vlivu institucí na sociální podnikání vycházela z její předchozí práce. Společně s Ute Stephan se již dříve zabývala vztahem mezi kulturou a komerčním podnikáním. Jejich společný zájem o sociální podnikání je vedl k tomu, aby dále zkoumaly, jak institucionální mezery a podpora ovlivňují tento rostoucí obor.

Sociální podnikatelé, jak jsou definováni v článku, jsou jedinci, kteří se snaží zahájit nebo řídit aktivity či organizace s konkrétním sociálním, environmentálním nebo komunitním cílem. „Naše první studie ukázala spojitost mezi sociálně podporující kulturou a komerčním podnikáním. Bylo pro nás zajímavé zjistit, zda taková kultura může také vést k rozvoji sociálního podnikání,“ říká Uhlaner.

Aktivismus vlády jako katalyzátor sociálního podnikání

Studie představuje rámec pro víceúrovňovou institucionální konfiguraci, který zdůrazňuje vzájemné působení regulačních systémů, kognitivních kulturních hodnot a sociálních norem. Na rozdíl od předchozího výzkumu, který analyzoval tyto faktory izolovaně, tento přístup poskytuje komplexní pohled na to, jak instituce kolektivně formují krajinu sociálního podnikání.

Komplexní analýza studie čerpala z veřejně dostupných dat z několika zdrojů, včetně Global Entrepreneurship Monitor (GEM), World Values Survey a Světové banky. Modelování na více úrovních, což byla v té době relativně nová metoda, hrálo klíčovou roli při analýze těchto různých datových souborů.

Lorraine Uhlaner zdůrazňuje, že vládní aktivismus – měřený prostřednictvím progresivního zdanění a investic do zdravotní péče, vzdělávání a sociálních bezpečnostních sítí – vytváří úrodnou půdu pro sociální podnikání. „Proaktivní vládní politiky budují dobře zajištěnou populaci, což následně jednotlivcům umožňuje směrovat prostředky na pomoc druhým,“ vysvětluje. Tento komplementární vztah mezi veřejnými a soukromými iniciativami vyvrací myšlenku, že vládní zásahy vytlačují soukromé iniciativy. Konfigurace s vyšším vládním aktivismem na národní úrovni a silně podporující sociální kulturou vykazují nejvyšší angažovanost jednotlivců v sociálním podnikání.

Výzkum rovněž poukazuje na význam postmaterialistických kulturních hodnot při podpoře sociálního podnikání. Tyto hodnoty, které se soustředí na seberealizaci, komunitu a prosociální postoje, jsou v souladu s cíli sociálních podnikatelů. „Země se silnějšími postmaterialistickými hodnotami vykazují vyšší úroveň sociálního podnikání,“ uvádí Lorraine Uhlaner a poukazuje na souvislost mezi kulturními postoji a profesními volbami. Nicméně, na rozdíl od konfigurace vládního aktivismu a sociálně podporující kultury, postmaterialistické hodnoty, zdá se, kompenzují nižší vládní aktivismus na národní úrovni.

Zpochybnění teorie institucionálních mezer

Hlavní výzkumný závěr vyvrací dlouho přetrvávající předpoklad, že slabší vládní zapojení vytváří mezery – nebo institucionální vakuum –, které sociální podnikatelé přirozeně zaplní. „Naše studie tento předpoklad vyvrací,“ tvrdí Uhlaner. „Namísto toho jsme zjistili, že vlády s progresivním zdaněním a robustními sociálními výdaji skutečně stimulují více sociálního podnikání.“  Tento poznatek vyvrací názor, který často používají konzervativní vlády k ospravedlnění škrtů ve veřejných službách, a místo toho zdůrazňuje důležitost proaktivního vládního zapojení.

Poučení pro aktéry sociálního podnikání

Lorraine Uhlaner zdůrazňuje: „Naše data z 26 zemí a více než 106 000 respondentů jasně ukazují, že aktivní zapojení vlády je klíčové pro podporu sociálního podnikání.“ Sociálně podporující kultura, charakterizovaná přátelskými a nápomocnými interakcemi, může také významně zlepšit podnikatelský úspěch.

„Podnikatelé často nacházejí inspiraci a podporu na nečekaných místech – při náhodných setkáních v posilovně nebo během letu,“ doplňuje. „Být otevřený těmto sítím může být významným přínosem pro sociální i komerční podniky.“

Budoucnost sociálního podnikání

Protože kulturní hodnoty se vyvíjejí pomalu, změny v politických strategiích budou pravděpodobně hrát větší roli při formování sociálního podnikání. Uhlaner věří, že proaktivní vládní přístup zůstane klíčovým faktorem úspěchu v této oblasti.

„I když přístup vlády se může měnit v závislosti na politických tématech, naše zjištění naznačují, že podpora sociálního státu je zásadní pro umožnění sociálního podnikání,“ vysvětluje.

JIBS Decade Award: Osobní reflexe

Získání JIBS Decade Award je pro Lorraine Uhlaner a její spoluautory okamžikem hrdosti. „Toto uznání bylo příjemným překvapením a je to pro nás velká čest,“ říká. „Těším se na to, jak naše práce ovlivní tento obor.“

Dr. Lorraine M. Uhlaner v současnosti působí na Katedře strategie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ke zkvalitnění vědeckého výzkumu univerzity přispívá tím, že mentoruje doktorandy a fakultní kolegy a rovněž publikuje vlastní výzkumné práce. Její hlavní výzkumné zájmy zahrnují odpovědné vlastnictví a firemní řízení, přičemž se zaměřuje na jejich vliv na výkonnost firem, zejména v rodinných firmách a dalších soukromě držených podnicích. Dále zkoumá témata jako firemní společenská odpovědnost, inovace, a znalostní management ve firmách malého a středního rozsahu, stejně jako otázky předávání podniků.