Přijímací řízení na doktorské studium

Podmínkou přijetí ke studiu v doktorských studijních programech FMV je ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu a úspěšné složení přijímací zkoušky.

Uzávěrka přihlášek je do 31. května 2024.

Termín přijímací zkoušky pro vládní stipendisty (v rámci zahraniční rozvojové pomoci ČR) je stanoven na 28. února 2024.

Další informace zde.

K přijímacímu řízení se uchazeč hlásí podáním elektronické přihlášky. K přihlášce je nutné připojit (tyto přílohy se mohou přiložit k elektronické přihlášce nebo se předávají/posílají referentce pro doktorské studium – Martina Machová (martina.machova@vse.cz)):

  • Dodatek k přihlášce
  • Prohlášením o předchozích studiích od 1. 1. 1999 a dalšími přílohami zahrnujícími:
  • Strukturovaný odborný životopis
  • Seznam vlastních publikovaných odborných prací se stručnou anotací a příp. posudky těchto prací (nepovinné)
  • Doklad o dosaženém vysokoškolském vzdělání (tj. ověřená kopie diplomu a závěrečného vysvědčení, u studujících v zahraničí posouzení zahraničního vzdělání); tato povinnost se nevztahuje na absolventy VŠE. Uchazeč, který předpokládá ukončení magisterského studia v termínu po podání přihlášky a uchazeč, který získal předchozí vzdělání v zahraničí, předkládá doklad o vysokoškolském vzdělání nejpozději do vydání rozhodnutí o přijetí ke studiu (opět neplatí pro absolventy VŠE).
  • Představu o zaměření disertační práce v rozsahu cca. 5 stran formátu A4 v českém/slovenském, nebo anglickém jazyce, jde-li o uchazeče zamýšlejícího studovat v anglickém jazyce

Zaměření disertační práce zpracované formou vědecké eseje s představou o cíli, struktuře a přínosu je zapotřebí doplnit podrobným seznamem prostudované domácí a zahraniční literatury, pojednávající o dané problematice. Uchazeč rovněž uvede jméno docenta či profesora fakulty, s nímž předem konzultoval zaměření zamýšleného tématu disertační práce.

PODAT PŘIHLÁŠKU

Přijímací zkouška se koná v termínu a místě uvedeném na pozvánce k přijímací zkoušce – pro rok 2024 byl stanoven termín na 20. června, resp. v náhradním termínu 12. září.

Přijímací zkouška se skládá z odborné a jazykové zkoušky.

Odborná zkouška se koná formou rozpravy k vybrané problematice programu (oboru) studia, na který se uchazeč hlásí. Posuzuje se přitom odborný zájem a znalost, jakož i motivace a celková připravenost uchazeče k doktorskému studiu. Okruhy k odborné zkoušce se seznamem literatury je možné nalézt níže.

Zkouška z jazyka je zaměřena na:

  • četbu odborného obecně ekonomického textu (15 –20 řádek), sumarizaci obsahu, příp. překlad do češtiny,
  • rozpravu na téma odborné specializace uchazeče a jeho studijních záměrů.

Všichni uchazeči skládají zkoušku z anglického jazyka. Cizinci a vládní stipendisté, kteří budou studovat v českém jazyce, skládají navíc v den přijímací zkoušky písemnou a ústní zkoušku z českého jazyka. Případné výjimky ve výběru jazyka, včetně odpuštění přijímací zkoušky z anglického jazyka u uchazečů o studium v anglickém jazyce, jsou v pravomoci děkana fakulty, který rozhodne na základě písemné žádosti uchazeče.

Vzhledem k tomu, že Vysoká škola ekonomická v Praze získala institucionální akreditaci, nemusí uchazeči o studium dokládat nostrifikaci předchozího zahraničního vzdělání. Agendu posouzení vzdělání spravuje právní oddělení a aplikace pro podání žádosti je k dispozici na http://edu.vse.cz/Uchazeči prokazují předchozí vzdělání ze zahraničí odevzdáním:

  • úředně ověřené kopie vysokoškolského diplomu
  • a jeho úředně ověřeného překladu do českého nebo anglického jazyka.

Doklad o obecném uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání v České republice (nostrifikace) se vyžaduje jen v případě, že Fakulta mezinárodních vztahů vysloví pochybnosti o dostatečné úrovni, rozsahu nebo obsahu předchozího zahraničního vzdělání uchazeče, doloženého zahraničním dokladem, a vyzve uchazeče k prokázání vzdělání předložením nostrifikace  – detaily viz https://www.vse.cz/zajemci-o-studium/magisterske-obory/postup-pri-uznavani-zahranicniho-vysokoskolskeho-vzdelani-a-kvalifikace-v-cr/.

Agendu posouzení vzdělání spravuje právní oddělení a aplikace pro podání žádosti je k dispozici na http://edu.vse.cz/.

Úspěšné ukončení vysokoškolského studia v magisterském studijním programu je ověřováno bezprostředně před vykonáním přijímací zkoušky. Uchazeči jej prokazují odevzdáním úředně ověřené kopie vysokoškolského diplomu, či – v případě studia v zahraničí – úředně ověřené kopie osvědčení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 zákona č. 111/1998 Sb. VŠE v Praze rozhoduje o uznání vysokoškolského vzdělání získaného v zahraničí pouze v ekonomicky zaměřených studijních oborech.

V ostatních případech uchazeč žádá o uznání vzdělání příslušnou veřejnou vysokou školu v ČR nebo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR (v případě uzavření dvoustranné dohody o vzájemném uznávání dokladů o vzdělání).

Vykonání přijímací zkoušky je ověřeno vyhodnocením dílčích ústních zkoušek a jejich klasifikací jedním z následujících stupňů: 1 – výborně, 2 – velmi dobře, 3 – dobře, 4 – nevyhověl. Uchazeč, který nebyl ani v jedné z dílčích zkoušek hodnocen stupněm „nevyhověl“, u přijímací zkoušky prospěl. Pokud byl uchazeč z některé části přijímací zkoušky hodnocen stupněm „nevyhověl“, u přijímací zkoušky neprospěl.

O přijetí rozhoduje děkan FMV na základě výsledků přijímací zkoušky uchazečů, kteří splnili podmínky přijetí, a s ohledem na disponibilní kapacitu školitelů fakulty. Pokud je kapacita školitelů nižší než počet uchazečů, kteří u přijímací zkoušky prospěli, budou mít přednost uchazeči s lepším průměrem (odborná zkouška má v průměru dvojnásobnou váhu). Studentem doktorského studia se stává přijatý uchazeč dnem zápisu do studia.

Další informace lze nalézt na webu Oddělení vědy a výzkumu VŠE.

Okruhy témat disertačních prací naleznete zde.

Okruhy témat pro přijímací řízení

  1. Rizikovost mezinárodního podnikání a faktory, které tuto rizikovost ovlivňují, externí a interní metody zajištění rizik
  2. Metody a nástroje financování mezinárodního obchodu a dalších forem mezinárodních ekonomických aktivit podniků
  3. Přímé zahraniční investice, jejich hlavní formy, metody jejich financování a faktory ovlivňující jejich volbu a alokaci
  4. Finanční řízení v mezinárodním prostředí, strategie podniků ve financování přeshraničních ekonomických aktivit
  5. Mezinárodní měnový trh, struktura a rozsah transakcí na mezinárodním měnovém trhu, měnové arbitráže a spekulace
  6. Devizově kursová politika ČR jako součást transformačních procesů
  7. Společná obchodní politika EU a její vliv na změny v obchodně politických podmínkách v českém zahraničním obchodě po vstupu do EU
  8. Komparativní výhody ČR a jejich vliv na míru a strukturu otevřenosti české ekonomiky
  9. Globalizace ve světové ekonomice: Příčiny, pojetí, projevy a charakteristika globalizace
  10. Pokročilejší teorie světových trhů zboží, kapitálu a práce: Dynamická komparativní výhoda a konkurenční výhoda. Specifika světového trhu práce. Úloha transnacionálních korporací
  11. Ekonomický růst ve světové ekonomice
  12. Evropská měnová unie, ERM a problém společné měny eura
  13. Rozvinuté neevropské ekonomiky a ekonomika EU
  14. Rozvojové země v mezinárodních ekonomických vztazích – mezinárodní obchod, mezinárodní trhy kapitálu, migrace pracovní síly
  15. Čína a transformující se ekonomiky
  16. Základní koncepce mezinárodního marketingu, mezinárodní prostředí a jeho vliv na mezinárodní podnikání
  17. Strategické plánování a růstové strategie v mezinárodním marketingu
  18. Formy vstupu na zahraniční trhy. Faktory, které ovlivňují rozhodování o volbě vstupu na mezinárodní trhy
  19. Segmentace mezinárodních trhů, positioning v mezinárodním prostředí
  20. Mezinárodní marketingový mix
  21. Multinacionální a transnacionální korporace a jejich význam ve světové ekonomice
  22. Konkurenceschopnost národů, Diamant M. E. Portera
  23. Teorie strategického managementu – typy strategií (diversifikační a diferenciační růstové strategie, mezinárodní podnikatelské strategie – Porterův model internacionalizace generických strategií, Perlmutterův model EPRG, Matice mezinárodních strategií podle Prahalada a Doze)
  24. Organizace mezinárodních podniků, mezinárodní podnikové sítě a strategické aliance
  25. Podnikání v kontextu různých národních kultur (pojetí G. Hofstedeho, kulturní klastry S. Ronena a O. Shenkara, kulturní dimenze Fonse Trompenaarse)

Literatura

  • Baldwin, Richard E. a Wyplosz, Charles. The economics of European integration. Sixth edition. London: McGraw Hill, [2020], ©2020. xx, 520 stran. ISBN 978-1-5268-4721-8.
  • ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva, SATO, Alexej, TAUŠER, Josef, aj. Finanční strategie
    v mezinárodním podnikání.
    Praha: ASPI, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7357-321-8.
  • Dicken, Peter. Global shift: mapping the changing contours of the world economy. 7th edition. Los Angeles: Sage, 2015. xxix, 618 stran. ISBN 978-1-4462-8210-6.
  • Grauwe, Paul de. Economics of monetary union. Thirteenth edition. New York: Oxford University Press, [2020], ©2020. x, 291 stran. ISBN 978-0-19-884954-4.
  • Krugman, Paul R., Obstfeld, Maurice a Melitz, Marc J. International economics: theory & policy [online]. Global edition. Harlow, England: Pearson, [2018], ©2018. The Pearson series in economics [cit. 2021-06-05]. ISBN 978-1-292-21494-8. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/vsep/detail.action?docID=5186890.
  • Machková, Hana. Mezinárodní marketing. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2015. 194 s. Expert. ISBN 978-80-247-5366-9.
  • PERKINS, Dwight H. et al. Economics of development. 7th ed. New York: W.W. Norton & Company, ©2013. xxiv, 845 s. ISBN 978-0-393-93435-9.
  • TAUŠER, Josef. Měnový kurz v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2007. 162 s. ISBN 978-80-245-1165-8.
  • Zadražilová, Dana. Mezinárodní management. 3. přepracované vydání. Praha: Oeconomica, nakladatelství VŠE, 2017. 158 stran. ISBN 978-80-245-2219-7.

Mezinárodní ekonomické vztahy (pdf)

1. Základní mezníky ve vývoji teorie mezinárodních vztahů, podstata kvalitativního posunu v teoretické reflexi MV.
2. Hlavní debaty v teorii MV, základní otázky, přístupy a metody.
3. Realismus a liberalismus – pokusy o jejich současnou reformulaci.
4. Konstruktivismus jako dominantní přístup ke studiu mezinárodních vztahů? Kritická diskuse.
5. Kritické přístupy a emancipační potenciál teorie mezinárodních vztahů.
6. Nejnovější přístupy ke studiu mezinárodních vztahů: teorie mezinárodních vztahů po konstruktivistické hegemonii.
7. Teoretická reflexe soudobého globálního systému mezinárodních vztahů (aktéři, dynamika, governance).
8. Charakter globalizačních procesů na začátku 21. století (základní tendence a jejich konkrétní projevy v ekonomické a politicko-bezpečnostní dimenzi).
9. Geneze mezinárodního systému, typologie, subsystémy.
10. Střední Evropa v mezinárodních vztazích.
11. Války ve 21. století, politické, ekonomické a další determinanty.
12. Terorismus ve 21. století, politické, ekonomické a další determinanty.
13. Rozšiřování NATO a jeho mezinárodněpolitické důsledky.
14. Stát jako představitel zahraniční politiky.
15. Instituce vytvářející zahraniční politiku a další domácí vlivy na zahraniční politiku.
16. Diplomacie v mezinárodních vztazích.
17. Česká zahraniční politika.
18. Mezinárodní politická ekonomie: role státu a mezinárodních organizací v globalizace.
19. Hospodářský růst a nerovnost ve světové ekonomice, past středního příjmu.
20. Nestátní ekonomičtí aktéři, Global Value Chains, vnitro-oborový obchod.

Doporučená literatura
1. ALDEN, C. and ARAN, A. (2017). Foreign Policy Analysis: New Approaches. Routledge, Taylor & Francis Group, London, ISBN 978-1-138-93429-0.
2. BREUNING, M. (2007). Foreign Policy Analysis: A Comparative Introduction.New York: Palgrave Macmillan, ISBN 978-0-312-29620-9.
3. Baldwin, R. E. (2016). The Great Convergence: Information Technology and the New Globalization. Cambridge: Belknap Press of Harvard University Press, ISBN 978-0-674-66048-9.
4. BERRIDGE, G. R. (2010). Theory and Practice. New York: Palgrave Macmillan, ISBN 978-0-230-22960-0.
5. BLACK, J. (2010). A History of Diplomacy. London: Reaktion Books Ltd., ISBN 978-1-86189-696-4.
6. BURCHILL, S. (2013). Theories of International Relations. Basingstoke: Palgrave Macmillan, ISBN 978-0-415-77842-8.
7. CABADA, L. and WAISOVÁ, Š. (2011). Czechoslovakia and the Czech Republic in World Politics[online]. Lanham: Lexington Books. (Available at: http://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=862645)
8. Dicken, P. (2015). Global Shift: Mapping the Changing Contours of the World Economy. Los Angeles: Sage, ISBN 978-1-4462-8210-6.
9. DUNNE, T., KURKI, M. and SMITH, S. (2013). International Relations Theories: Discipline and Diversity. Oxford: Oxford University Press, ISBN 978-0-19-969601-7.

 

Mezinárodní studia a diplomacie (pdf)

  1. Vývoj a současný stav oboru obchodního práva a jeho postavení v systému českého práva
  2. Podmínky živnostenského a neživnostenského podnikání
  3. Podnikatelské subjekty a volný pohyb osob v EU
  4. Osobní obchodní společnosti
  5. Kapitálové obchodní společnosti
  6. Evropské společnosti a evropská hospodářská zájmová sdružení
  7. Závazky podnikatelů – současná právní úprava v ČR a její vývoj
  8. Mezinárodně právní aspekty smluvních vztahů při podnikání
  9. Soutěžní právo (kartelové právo) v ČR a EU
  10. Právo proti nekalé soutěži
  11. Právo duševního vlastnictví. Autorské právo. Práva průmyslového vlastnictví
  12. Řešení obchodních sporů
  13. Insolvenční řízení
  14. Právní úprava cenných papírů v ČR a EU

Literatura

  • BEJČEK, J. a kol.: Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní práv. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2014.
  • BĚLOHLÁVEK, A. J., ČERNÁ, F., JUNGWIRTHOVÁ, M., KLÍMA, P., PROFELDOVÁ, T., ŠROTOVÁ, E.: Nový občanský zákoník. Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012. ISBN 978-80-7380-413-8.
  • ČERNÁ, S., PLÍVA, S. a kol.: Podnikatel a jeho právní vztahy. Praha, UK v Praze PF, 2013. ISBN 978-80-87146-76-7.
  • ČERNÁ, S., ŠTENGLOVÁ, I., PELIKÁNOVÁ, I. a kol.: Právo obchodních korporací, 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015.
  • DĚDIČ, J., ČECH, P.: Evropské právo společností včetně úplného znění předpisů komunitárního práva. 1. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2004. ISBN 80-7273-110-6.
  • DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZMELÍNOVÁ, M. a kol.: Občanské právo hmotné. Svazek 1., díl první, obecná část. Praha: Wotters Kluwer ČR, 2013. ISBN 978-80-7478-326-5.
  • ELIÁŠ, K. a kol.: Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Praha: Sagit, 2012.
  • GERLOCH, A. Teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 6. vydání. 2013. ISBN: 978-80-7380-454-1.
  • HORÁČEK, R., ČADA, K., HAJN, P.: Práva k průmyslovému vlastnictví. 2. dopl. a přeprac. Vyd. Praha: C.H. Beck, 2011.
  • RABAN, P. a kol.: Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva. Brno: Václav Klemm – vydavatelství a nakladatelství, 2013. ISBN 978-80-87713-10-5.
  • SVOBODA, P. Úvod do evropského práva. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-488-9.
  • ŠVARC, Z. a kol.: Základy obchodního práva po rekodifikaci soukromého práva. 4. upr. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014. ISBN 978-80-7380-504-3.
  • BOHÁČEK, M., JAKL, L.: Právo duševního vlastnictví, Praha: VŠE 2002.
  • Platné a účinné právní předpisy (k 31. 5. 2019).

Obchodní a mezinárodní hospodářské právo (pdf)

Máte o doktorské studium na FMV zájem?

Stačí podat přihlášku!

  • Máte o doktorské studium na FMV zájem?